Svatý Martin 

11.listopadu

Legenda o svatém Martinovi

Narodil se ve 4. století roku 316. Dětství prožil v Pavii na severu Itálie. Jako mladý musel na přání otce vstoupit do císařské armády k jezdectvu. Vypráví se, že jednou v zimě projížděl na bílém koni městskou branou a potkal chladem se třesoucího žebráka.  Martin neměl u sebe nic, než jen svůj červený vojenský plášť. Rozpůlil ho svým mečem a jednu polovinu daroval žebrákovi. Rozdělil se s ním o teplo. Následující noc měl vidění, v němž se mu zjevil Kristus s polovinou jeho pláště. To bylo důvodem jeho odchodu od vojska. Přijal křest svatý a žil životem skromným a zbožným jako poustevník. Většinu života žil ve Francii. později byl zvolen biskupem v Tours, svůj způsob života nezměnil a tím si získal oblibu. Po smrti roku 397 byl prohlášen za svatého. Jízdní vojáci uctívali Martina jako ochránce svého a svých koní. Později se stal patronem kovářů a řemeslníků. Prostý lid ho považoval za ochránce domácích zvířat, zejména hus.

Časově se příběh váže k podzimu. V dohledné době jsou však Vánoce - doba, kdy se v lidských srdcích hromadí láska a štědrost ( uvnitř každého světlo, teplo). Toto je symbolem v Martinově dobrém skutku.

Pranostiky

Na svatého Martina kouřivá se z komína a na svatou Kateřinu schováme se pod peřinu.

Jsou-li na Martina mračna - zima je levná. 

Jestli je noc jasná - zima je mastná.

Na svatého Martínka bude dobrá peřinka.

A po svatém Martině schováme se v peřině.

Jaký den na svatého Martina, takové též bude zima. 

Zvyky

Při porcování husy se prý dodržoval přesný řád, kdo kterou porci měl dostat.

Údajně ze zbylých kostí se dalo předvídat počasí.

Z kynutého buchtového nebo rohlíkového těsto se peklo pečivo - rohy, buchty s povidly, mákem, rohlíky ohnuté do tvaru podkovy. To proto. že sv. Martin jezdil na koni a hospodyně ho tímto pečivem vítaly. Tomuto pečivu se také říkalo martiny, vandrovnice. Legenda vysvětluje, proč byly martinské rohlíky zahnuté. Buď proto, že to jsou podkovy koně sv. Martina, anebo to bylo proto, že Martin měl macechu, která ho chtěla otrávit rohlíkem. aby ho poznala na pekáči tak ho zahnula do kraje. Po vytažení plechu z trouby, však byly zahnuté všechny rohlíky.

Draní peří a přástky

Dříve měla každá nevěsta do výbavy peřinu z prachového peří. Obsah přikrývky tvořilo nejvíce husí peří. Naplnění peřin nebylo jednoduché, muselo to být peří drané, o znamenalo stažení pravé i levé měkké části - chmýří. 

Zvyky a pověry