Bodliny mám, nebojím se. Do klubíčka zatočím se. (JEŽEK)

Největší silák jsem , unesu vlastní dům. (ŠNEK)

Vždy po dešti celou oblohu vybarví. (DUHA)

Po stromech šplhá, skáče, hlava se jí nezatočí. (VEVERKA)

Dlouhý zobák, dlouhé nohy. Ve vodě si kráčí. Rybku, žabku uloví si. (ČÁP)

Okřídlenou tmavou myš, přes den létat nevidíš. (NETOPÝR)

Za kadeřavou hlavičku vytáhnu z nory lištičku. Sáhni si, je hladká, kousni je sladká. (MRKEV)

Táta dlouhý, máma krátká, děti jako pimprlátka. (HRÁBĚ)

Který tkadlec chodí nahý? (PAVOUK)

Nemá ruce, nemá nohy a přeci vrata otevírá. (VÍTR)

Ptal se chlapec sluníčka: Mohou chodit jablíčka? Slunce na zem posvítilo, velice se podivilo. Opravdu tam jablíčka vozí jehel kulička. Dupe, funí, naříká, je to tíha veliká. (JEŽEK)

Malé zvířátko, zrzaví kožíšek, spořádá za krátko, lískový oříšek. Maličké zvířátko, je tahle čiperka, větvičku přeskočí i když je nevelká. (VEVERKA)

Maličký sklípek, na dvou hřadách slípek a červený kohoutek? (ÚSTA, ZUBY, JAZYK)

Růžová je, leze z hlíny, kos má na ni laskominy. (ŽÍŽALA)

Tuze chytrá vždycky bývá a rezavý kožich mívá. (LIŠKA)

Kdo tu zase na hlas píská, že kus sýra dneska získá? (MYŠ)

Nemotora skoro slepý, hlína se mu na nos lepí. Pracuje i v neděli, razí v zemi tunely. (KRTEK)