Aby učitelka efektivně komunikovala s dětmi ve školce a děti ji dobře chápaly, je důležité přizpůsobit komunikaci jejich věku a schopnostem. Zde jsou hlavní zásady:

1. Používat jednoduchý a srozumitelný jazyk
• Krátké věty a jasná slova, například místo „Musíš se soustředit“ říct „Podívej se na mě a poslouchej, co říkám.“
• Používat konkrétní názvy („Dej autíčko na poličku“ místo „Ukliď to“).

2. Mluvit pomalu a s klidem
• Děti lépe pochopí pomalejší a klidnější řeč.
• Pokud je učitelka rozčilená, měla by se nejdříve uklidnit, aby její tón nebyl děsivý.

3. Používat mimiku a gesta
• Úsměv a přikyvování ukazují, že nasloucháme.
• Ukazování prstem nebo gesty pomáhá dětem lépe porozumět („Dejme hračky do krabice“ a zároveň ukázat na krabici).

4. Aktivně naslouchat
• Když dítě mluví, učitelka by mu měla věnovat plnou pozornost (oční kontakt, přikývnutí).
• Opakování nebo shrnutí toho, co dítě řeklo: „Takže ty říkáš, že…?“ pomáhá ukázat, že učitelka opravdu poslouchá.

5. Klást dětem otevřené otázky
• Místo „Líbilo se ti to?“ (odpověď může být jen ano/ne) raději „Co se ti na tom nejvíc líbilo?“
• Povzbuzovat děti, aby se vyjadřovaly v celých větách.

6. Používat pozitivní formulace
• Místo „Neběhej!“ říct „Chodíme pomalu, abychom neupadli.“
• Místo „Nekřič!“ říct „Zkus mi to říct potichu, ať tě dobře slyším.“

7. Opakovat důležité informace vícekrát
• Děti potřebují slyšet pravidla a pokyny opakovaně, aby si je zapamatovaly.
• Například: „Když zazvoní zvoneček, znamená to, že se scházíme v kroužku.“

8. Podporovat neverbální komunikaci
• Používat obrázky nebo piktogramy k vysvětlení pravidel (např. obrázek „tiché pusinky“ pro pravidlo ticha).

9. Dělat z komunikace hru
• Učit děti komunikovat pomocí her („Telefon“, „Já mám, kdo má…?“).
• Hraní scének, kde děti zkoušejí různé situace (omluva, žádost o pomoc).

Když učitelka komunikuje trpělivě, jasně a s respektem, děti se nejen lépe učí, ale i cítí bezpečně a sebejistě.